Už vás nebaví túje a smrky v řadách za sebou? Přemýšlíte, jak živý plot obměnit nebo vytvořit zcela nový? V tomto článku se vám pokusím představit ideální keře do živého plotu.
Živý plot může být v různých podobách, podle toho, jak vám prostor na zahradě dovolí a jak hodně jej chcete upravovat. Jinak může vypadat živý plot blízko domu, oddělující například příjezdovou cestu se zahradou a jinak může vypadat v odlehlejší části zahrady.
Proč vysazovat živý plot?
Živé ploty jsou velmi dekorativním a užitečným prvkem v zahradě. Jsou skvělým útočištěm pro ptáky a různé další živočichy. Jsou pro ně přirozeným prostorem. Rozmanitost keřů podporuje rozmanitost živočichů a pokud máte někdy plot z pletiva, obrostlý zelení bude vypadat rozhodně lépe. Zároveň živý plot může plnit i funkci větrolamu.
Jaké keře jsou vhodné?
Keře bych rozdělila do dvou skupin, a to základní a pak doprovodné. Pojďme se na to podívat blíže.
Základní
„Základní skupina keřů“ se větví již odspodu a nevytváří holý kmínek. Většinou mají tyto keře i trny, které ještě podpoří neprostupnost živého plotu. Dorostou přibližně 2 – 4 m.
Velkou předností těchto keřů je i jejich evropský původ, takže se do krajiny lépe začlení a jsou přirozenější pro živočichy, jak z pohledu květů, tak později bobulí v podzimním období.
Jaké druhy keřů to jsou? Můj největší oblíbenec dřišťál obecný, dále například rybíz alpský, šípková růže, svída krvavá nebo ptačí zob.
Dřišťál obecný 〈Berberis vulgaris〉. Keř dorůstající od 2 – 3 m, trnitý, na podzim se zbarvuje do tmavě vínové barvy, je opadavý. Skvělý medonosný keř pro hmyz. Potřebuje spíše slunné stanoviště a humózní půdu. Zralé plody jsou jedlé.
Ptačí zob 〈 Ligustrum vulgare〉. Dorůstá 2-3 m, odrůda Atrovirens je poloopadavá. Nemá trny. Potřebuje slunné, či polostinné stanoviště, nemá rád přemokření. Plody jsou nejedlé.
Svída krvavá 〈Cornus sanguinea〉. Tento název získala díky zbarvení větví do červena. Dorůstá 1 – 2 m, na podzim opadává, velmi lákavá pro hmyz a nemá trny. Na půdní podmínky není náročná, poroste na slunci i v polostínu.
Šípková růže 〈Rosa canina〉. Tento keř nejen krásně kvete, je skvělým útočištěm pro ptáky, díky trnům opravdu neprostupný, jeho plody jsou také pokladem pro naše zdraví. Dorůstá až 3 m, je odolný a nenáročný. Pro svůj mohutnější vzrůst bude vhodnější v divočejší části zahrady.
Rybíz alpský 〈Ribes alpinum〉. Dorůstá 1,5 – 2 m. Je opadavý, bez trnů, listy se na podzim zbarvují lehce do oranžova. Má rád humózní půdu a na stanoviště není náročný, zvládne růst i ve stínu. Plody jsou jedlé, ale ne moc výrazné.
Doprovodné keře
Plot z nich také vytvoříte, ale pokud jej chcete mít opravdu hustý a neprostupný a nemáte součástí pletivový plot, potřebují k sobě ty základní keře. Doprovodné keře časem získávají podobu stromku a odspodu pak mají holá místa. Proto je lepší tyto keře podsazovat nebo začlenit do řady s těmi základními. Patří sem například dřín obecný, kalina obecná/tušalaj, pustoryl věncový případně zimolez obecný.
Keře ke zvážení
Pro funkci plotu a prostoru pro ptactvo jsou ideální. Je však dobré vědět, že velmi dobře a ochotně odnožují, a tak byste časem mohli mít živý plot na mnohem větší ploše, než jste zamýšleli. Mladé odnože se krotí častým sekáním nebo tím, že plot vysadíte tak, aby měl potřebu se zastavit o les, nebo jiný živý plot. Do této skupinky jednoznačně patří trnka obecná a rakytník řešetlákový.
Cizokrajné keře
V dnešní době už je běžné používat rostliny a keře i ze zahraničí, které jsou u nás schopné přezimovat. Přesto si myslím, že je potřeba se dívat na to, jak takové cizokrajné odrůdy keřů zapadnou do naší krajiny. Někde se to hodí, jindy to může působit kýčovitě.
I s ohledem na Zákon o ochraně přírody a krajiny je ve volné přírodě, případně chráněných územích potřeba po obvodu pozemku sázet naše původní keře, viz kapitola základní keře a uvnitř pozemku si nechat místo na případné cizokrajné kombinace. V zastavěném území to není potřeba až tak řešit.
Do této kategorie patří například weigelie růžová 〈weigela florida〉, zlatice prostřední 〈forsythia intermedia〉, hlohyně šarlatová 〈pyracantha coccinea〉, temnoplodec černoplodý/arónie 〈aronia melanocarpa〉, skalník Dielsův 〈cotoneaster dielsianus〉, tavolník van Houtteův 〈spiraea vanhouttei〉 nebo zimolez tatarský 〈lonicera tatarica〉.
Tak a jdeme do akce...
Výsadba jednořadého plotu
Jednoduchý jednořadý plot se bude hodit uvnitř zahrady, například oddělení příjezdové cesty a klidnější zóny zahrady. Nemusí být neprostupný, plní spíše estetickou stránku, zamezí přenosu případného hluku a vytvoří útulné prostředí v zahradě.
Vzdálenost vysazovaných keřů se může lišit podle vzrůstu i rozložitosti keřů. Například ptačí zob nebo dřišťál vysazujte cca 30 cm od sebe, tavolník 50 cm od sebe.
Výsadba dvouřadého plotu
Mě osobně se po obvodu zahrady líbí plot přirozeně rostoucí, bez potřeby jej stříhat, nebo pouze v mladém věku pro zahuštění větví. Více se tak plot propojí s okolní krajinou svou různorodostí v růstu. Pro ještě vyšší neprostupnost ho vysaďte ve 2 řadách, 75 cm od sebe i mezi řadou, tedy do trojsponu, viz obrázek. Počítejte s tím, že takový plot zabere o něco větší prostor než klasický jednořadý stříhaný, takže se bude spíš hodit pro větší zahrady, či rodové statky.
Abyste se dočkali plně vzrostlého živého plotu okolo pozemku, určitě ho v prvních letech chraňte před okusem lesní zvěře. Ideální je pletivový plot, který ten živý brzy obroste a nebude vidět.
Mladé keříky vysazujte do dobře odplevelené půdy, protože tráva by je mohla časem zadusit nebo zpomalit růst. Po výsadbě keříky uvítají vydatnou zálivku a zamulčování, které je bude chránit před vysycháním.
Živý plot vysazujte alespoň 1,5 m od hranice pozemku. Tam, kde se zahrady potkávají to bude asi potřeba více řešit, pokud se třeba se sousedem nedomluvíte na společném plotu. Ten váš živý plot pak můžete nechat prorůst skrz. Ideální dobou pro výsadbu živého plotu je jaro nebo podzim.
Všechny zmíněné keře jsou vhodné jak do živého plotu, který bude stříhaný a tvarovaný, tak i do volně rostoucího. Záleží tedy na vás, kolik času chcete živému plotu věnovat a kde bude jeho umístění v rámci zahrady.
Nebo byste raději plot, který na zimu neopadává?
Zajímavým jehličnatým keřem do živého plotu je například červený tis odrůdy Taxus baccata. Je to nenáročný keř, který roste poměrně rychle a jeho přirozená výška, pokud ho nebudete stříhat je okolo 10 m. Mladé keříky vysazujte ideálně cca 15 cm od sebe, vytvoříte tím hustou a dobře rostlou stěnu.
Pěkně vypadajícím, stálezeleným, ale pomaleji rostoucí keřem je zimostráz obecný, neboli buxus. Dorůstá 2 – 4 m. Potřebuje slunné případně polostinné stanoviště s propustnou půdou. Mladé keříky vysazujte ideálně cca 20 cm od sebe.
Ať jsou naše zahrady nejen potěšením oka, ale i užitkem pro zvířata a funkčním celkem ekosystému.
Foto: fotobanka, vlastní foto
Naplňuje mě inspirovat lidi kolem sebe k vytvoření krásného, bujného a energického prostředí v jejich zahradách. Věřím, že pokud budeme žít v souladu a respektu k přírodě, odmění nás svou nekonečnou energií a svými plody.