První lístky se derou z pod bílé sněhové čepice. Za nedlouho vykouknou první květy. Monotónní bílou barvu zimy vystřídají pestré barvy. Čerstvý nektar a pyl láká probudivší hmyzáky…hm, ta vůně vzduchu a švitoření ptáků…
Ano, já vím, přichází teprve podzim, nechala jsem se trošku unést jarní náladou.😊 Ne však bezdůvodně. Právě nyní, na podzim je ten správný čas vysadit jarní cibuloviny, které rozjasní zahrady a záhonky po zimě. Cibuloviny jsou pro mě neodmyslitelnými posly jara a proto si na podzim dávám záležet s výsadbou.
Trocha historie
Jelikož spíše tíhnu k našim tuzemským trvalkám a květinám, zajímalo mě, jaké cibuloviny jsou původem z naší domoviny. Zjistila, jsem, že ve většině případů žádné. Všechny rostliny a květiny, které dnes běžně pěstujeme, rostly původně v přírodě.
Lidé postupně začali vnímat krásu rostlin a květin, jejich léčivé či hospodářské využití a rostliny si přinášeli domů do svých zahrádek.
Tak po staletí docházelo k domestikaci rostlin a květin a postupně se s rozmachem dopravy a cestování dostaly na různé kontinenty.
Pro některé druhy květin nebylo jednoduché se novému prostředí a podnebí přizpůsobit. Díky lidské činnosti, v podobě šlechtění a umělému přizpůsobování přírodních druhů rostlin, došlo k trvalému zdomácnění.
I přesto, že zakoupené rostliny se nazývají svým názvem přírodního druhu, ve většině případů se jedná již o vyšlechtěnou odrůdu, která je schopna bez větších problémů spokojeně existovat na vašem záhonku.
Cibuloviny a hlíznaté rostliny, které dnes běžně pěstujete na zahradách, pocházejí původně z přírody s rytmickým střídáním doby růstu a doby odpočinku, tedy vegetace a obdobní vegetačního klidu.
Některé cibuloviny a hlíznaté květiny mají vegetační klid přes léto a jejich doba růstu je časně z jara, další, jako například jiřiny, mají vegetační obdobní přes zimu. Střídavý cyklus si všechny cibuloviny i hlízy ponechaly, jelikož bez stádií odpočinku nemohou existovat.
Jak je pěstovat?
Základem pro udržitelné pěstování cibulovin je správná půda. Cibuloviny a hlíznaté květiny, zejména při svém růstu a době květu, potřebují spíše vlhčí a humózní půdu. Půda by však měla být dobře propustná, jelikož při trvalém podmáčení cibulky a hlízy zahnívají. Při výsadbě pomůže i drenážní vrstva. Po odkvětu a v době, kdy se cibulky zatahují, udržujte půdu spíše sušší.
Existuje snadno zapamatovatelný fígl, jak sázet cibuloviny, a to vše 3x, trojnásobek výšky zasadit hluboko a trojnásobek šířky sázet vedle sebe.
Osobně nechávám většinu cibulovin přezimovat v půdě. Navrch přikryji větvemi a chvojím. Řídím se podle toho, zda je květina mrazuvzdorná nebo ne. Na zimu doporučuji vytáhnout z půdy jiřiny, mečíky nebo acidantery.
Hlíza, cibule nebo cibulová hlízka?
Poznáte mezi nimi rozdíl? Pro cibuli jsou typické šupinové vrstvy, které vyrůstají na spodní části stonku. Uvnitř cibule jsou dužnaté šupiny, které zásobují květinu potřebnými látkami. Uvnitř cibule jsou také ukryty i částečně vyvinuty základy části rostliny jako je stonek, listy a květy.
Jelikož cibuloviny ke svému růstu a kvetení potřebují dostatek vlhka, většina cibulek je zvnějšku obalena kožovitými až papírovými vrstvami, které je chrání před vyschnutím. Příkladem cibulek jsou narcisy, lilie nebo řebčík.
Hlíza se od cibule liší především tím, že může tvořit více oček či pupenů, ze kterých pak raší výhony. Uvnitř hlízy je založen jen základ rostlinných orgánů, jako stonek, listy a květy, oproti cibuli se ještě musí vyvinout z pupenů. Uvnitř hlízy je většinou celistvá měkká hmota, která obsahuje rostlinné živiny.
Oproti cibulím je možné hlízu nařezat na kousky, kde každý musí mít alespoň jeden pupen, a tímto způsobem zasadit a rozmnožit. Dle jednotlivého druhu rostliny mohou mít různý tvar od oválných, kuželovitých, vejčitých nebo hruškovitých. Typickou hlízou je například jiřina.
Ještě existuje varianta cibulové hlízky. Ta vypadá jako cibule, ale má vytvořené pupeny, ze kterých se pak budou vyvíjet rostlinné orgány. Příkladem cibulové hlízky je mečík nebo krokus.
Jaké cibuloviny si vysadit?
V dnešní době existuje opravdu nepřeberná nabídka různých druhů květin. Vybrala jsem pro inspiraci menší skupinu cibulovin, které byly mému srdci nejblíže. I přes to, že jarní cibuloviny opravdu lákají svými přenádhernými květy a barvami, nutno říci, že většina z nich je jedovatých, nejen pro člověka, ale i pro zvířata. Je dobré mít tento fakt na mysli, ale zároveň se jím nenechat zbytečně vystrašit. Pojďte se se mnou podívat na jednotlivé cibulky, hlízky a hlíznaté cibulky, které rozveselí záhon i v průběhu roku.
Řebčík královský
- původní domovina střední Asie
- výška cca 100 cm
- mrazuvzdorný
- kvete duben až květen
- výsadba v srpnu až září
- slunečné stanoviště
Řebčík kostkovaný
- původem z jižní a západní Evropy
- výška cca 30 cm
- mrazuvzdorný
- kvete duben až květen
- výsadba v srpnu až září
- polostinné až slunečné stanoviště
Narcis
- původní domovina jižní Evropa, Asie a severní Afrika
- výška cca 30 cm
- mrazuvzdorná
- kvete březen až květen
- výsadba září až listopad
- polostinné až slunečné stanoviště
Ladonička
- původem z Turecka
- výška cca 15 cm
- mrazuvzdorná
- kvete únor až březen
- výsadba září až listopad
- polostinné až slunečné stanoviště
Snědek chocholičnatý
- původní druh roste i v ČR, dále střední Evropa, západní Asie
- výška cca 20 cm
- mrazuvzdorný
- kvete duben až květen
- výsadba září až listopad
- polostinné až slunečné stanoviště
Puškinie ladoňkovitá
- původem z Kavkazu, severního Íránu a Turecka
- výška cca 15 cm
- mrazuvzdorná
- kvete únor až duben
- výsadba září až listopad
- polostinné stanoviště
Krokus jarní
- původem z Alp, Pyrenejí a Balkánu
- výška cca 15 cm
- mrazuvzdorný
- kvete únor až březen
- výsadba září až listopad
- polostinné až slunečné stanoviště
Bledule
- původem ze střední Evropy a jihovýchodní Asie, přirozeně roste i v ČR
- výška cca 20 cm
- mrazuvzdorná
- kvete březen až duben
- výsadba září až listopad
- polostinné až stinné stanoviště
Lilie
- původem z Asie a Evropy, v ČR rostou 2 druhy
- výška cca 100 cm
- mrazuvzdorná
- kvete červen až srpen
- doba výsadby březen až květen
- slunečné stanoviště
Sněženka podsněžník
- původem ze střední Evropy, jihozápadní Asie a severní Afriky, přirozeně se vyskytuje i v ČR (pouze tento druh
- výška cca 15 cm
- mrazuvzdorná
- kvete únor až duben
- výsadba září až listopad
- slunečné, polostinné i stinné stanoviště
Hyacint
- původní domovina je Turecko a Izrael
- výška cca 25 cm
- mrazuvzdorný
- kvete březen až duben
- výsadba září až listopad
- slunečné i polostinné stanoviště
Tulipán
- původem z Turecka a Persie
- výška cca 50 cm
- mrazuvzdorný
- kvete duben až květen
- výsadba září až listopad
- slunečné i polostinné stanoviště
Modřenec
- původem z Balkánu, Malé Asie a Kavkazu
- výška cca 20 cm
- mrazuvzdorný
- kvete březen až květen
- výsadba září a listopad
- slunečné i polostinné stanoviště
Duhovnice
- původem z jižní Afriky
- výška cca 45 cm
- není mrazuvzdorná, lze přenosně pěstovat v květináči, na zimu schovat do chladné místnosti 6 – 12 ºC.
- kvete červen až září
- výsadba duben až červen do záhonu, od února doma do květináče
- slunečné stanoviště
Ismene - Hymenocallis
- původem z Peru, Mexika a Argentiny
- výška cca 50 cm
- není mrazuvzdorná, vhodné na zimu vyjmout ze země/přenosně pěstovat v květináči, schovat do místnosti 15 – 17ºC
- kvete červen až červenec
- výsadba květen do záhonu, od února doma do květináče
- slunečné stanoviště
Okrasný česnek
- původem z Iránu, Afganistánu a střední Asie
- výška dle typu, česnek obrovský až 140 cm
- mrazuvzdorný
- kvete květen až červenec
- výsadba září až listopad
- slunečné i polostinné stanoviště
Kosatec/Iris
- původem ze střední Evropy, Asie a severní Ameriky, v ČR roste přirozeně 8 druhů
- výška cca 60 cm
- mrazuvzdorný
- kvete květen až červenec
- výsadba březen až listopad
- slunečné i polostinné stanoviště
Ladoník
- původem ze severní Ameriky
- výška cca 90 cm
- mrazuvzdorný
- kvete květen až červen
- výsadba září až listopad
- slunečné i polostinné stanoviště
Jaká je inspirace pro výběr hlízek?
Dymnivka dutá
- původem z jižní Evropy, Asie a severní Afrika, v ČR roste 5 druhů
- výška cca 20 cm
- mrazuvzdorná
- kvete duben až květen
- výsadba září až říjen
- polostinné stanoviště
Acidantera
- původem z jižní Etiopie
- výška cca 60 cm
- není mrazuvzdorná, vhodné na zimu vyjmout ze země/přenosně pěstovat v květináči, na zimu schovat do chladné místnosti 6 – 12 ºC.
- kvete červenec až listopad
- výsadba květen do záhonku, od března doma do květináče
- slunečné i polostinné stanoviště
Talovín
- původně z Turecka, severního Iráku a Afganistánu
- výška cca 10 cm
- mrazuvzdorný
- kvete únor až březen
- výsadba září až listopad
- slunečné i polostinné stanoviště
Sasanka
- původně z jižní a střední Číny
- výška cca 30 cm
- mrazuvzdorná
- jsou dva druhy dle doby kvetení
- kvete srpen až září – výsadba březen až duben
- kvete únor až duben – výsadba září až říjen
- slunečné i polostinné stanoviště
Krása květin mě opravdu nepřestává překvapovat. Jak je z popisu jednotlivých květin zřejmé, našich přírodních druhů opravu moc není. Jelikož ale časně květoucí kvítky pomáhají hmyzáčkům načerpat síly, dovolila jsem si sáhnout i do řad cizokrajných květin.
,,Květiny jsou šťastné věci.“
P. G. Wodehouse
Zdroje: www.narcisy.cz, www.zahradnictvi-krulichovi.cz, www.zahradnictvi-flos.cz, fotografie: Vladimíra Zítková, fotobanka
Naplňuje mě inspirovat lidi kolem sebe k vytvoření krásného, bujného a energického prostředí v jejich zahradách. Věřím, že pokud budeme žít v souladu a respektu k přírodě, odmění nás svou nekonečnou energií a svými plody.