Pamatuji si, že jsem jako malá chodila po zahradě a dívala se pod kameny, jestli tam něco najdu. Vždycky jsem měla ohromnou radost, když tam byl slepýš, občas ještěrka. Opatrně jsem ho chytla a chvíli si užívala jeho přítomnost. Když jsem se dostatečně vynadívala, pustila jsem ho zase zpět do jeho domova.
Když jsem jednou domů přinesla malou zmiji, rodiče se mnou radost moc nesdíleli. Ale byla opravdu nádherná.:)
Většinou mají lidé k těmto zvířatům odpor, nebo z nich mají strach. Věřím, že spíš zvířata mají větší strach z nás. Na zahradách jsou to velmi užiteční pomocníci. Zavnímali jste, kdo s vámi na zahradě bydlí?
Ještěrka
Tahle potvůrka bývá velmi mrštná, takže mi většinou nezbyde nic jiného, než se jen kochat bez osobního kontaktu. V zahradě můžete potkat jak ještěrku živorodou, tak i obecnou. Ještěrka živorodá je menším druhem s užší hlavičkou.
Barevných variant je poměrně pestrá škála, občas se mihne zelená, zelenohnědá nebo jen v odstínech hnědé.
Zajímavostí třeba je, že ještěrka živorodá se může dožít až 20 let a po zimní hibernaci může být čilá poměrně brzo, takže je možné jí třeba už v únoru spatřit i na sněhu.
Její oblíbenou potravou jsou housenky, žížaly, občas také nepohrdne i nějakým broukem.

Užovka obojková

S užovkami se tu a tam na zahradě potkám, nejčastěji u kompostu, kde si hledají útočiště a kladou tam svá kožovitá vajíčka.
Může dorůst něco málo přes metr. Nepatří mezi jedovaté hady. Zažila jsem s tímto plazounem opravdu nezapomenutelný zážitek.
Jednou se tak nenápadně vkradla do malého jezírka na zahradě, kde hojně pobývali čolci. No a jelikož jsem záchranářka všeho druhu, nenapadlo mě nic lepšího, jak jí odchytit, aby je všechny nepožrala a odnést pryč.
Dříve jsem netušila, že to je mistr převleků. Tento druh živočicha totiž při útoku na něj dokáže předstírat smrt a to tím, že vyloučí opravdu smradlavý sekret po celém těle, otočí se břichem nahoru, otevře tlamičku a dělá, že je mrtvý.
V té tůňce, kde jsem jí lovila, břichem nahoru neplavala, ale s tím smrádkem si dala dosti záležet. Od té doby vím, že tohoto hada pouze pozoruji a nechytám.😁
Ropucha obecná
Moje oblíbená žabka. Byly období, kdy na zahradě skoro žádné nebyly, jako by někam zmizely. Ale potkávám je zase stále častěji, asi se jim zalíbilo zahradní jezírko.
Můžete narazit hned na 3 druhy a to ropuchu obecnou, krátkonohou a zelenou. Nejvzácnější je ropucha krátkonohá, kterou od obecné poznáte podle světlého proužku, který jde od hlavy až k zadečku.
Tahle žabka na rozdíl od skokanů není slizká. Většinou pobývá v mokřejší půdě, často jí nacházím u kompostu, kam se zavrtává do hlíny a číhá na nějakou potravu. Baští převážně mravence, drobné broučky, pavouky a další malý hmyzáky.

Tělíčko má poseté malými bradavičkami a za očima má jedové žlázky. Člověku ale nijak kontakt s ní neublíží. Jedové žlázky se aktivují při velkém útoku, většinou od nějakého predátora.
Mlok skvrnitý

Tohle zvířátko je asi ze všech nejroztomilejší. Ty jeho žluté flíčky jsou prostě úžasné. Stejně jako ropucha má za očima jedové žlázky a jeho barevné rozpoložení přímo křičí ,,pozor, jsem jedovatý“. Ale taktéž se nám při kontaktu s ním nic nestane.
Má rád vlhké prostředí, můžeme ho třeba potkat v lese u lesního potůčku. Jeho útočištěm jsou kamenné štěrbiny, díry v kořenech stromů nebo pařezů.
Oblíbenou pochoutkou jsou žížaly, hmyz nebo malí slimáci. Nemá to však v přírodě jednoduché, proto je skoro vzácné ho potkat. Ke spokojenému životu potřebuje listnaté lesy, které tvoří dostatek prostoru pro jeho útočiště.
Smrkové monokultury tyto příležitosti moc nenabízí. Potřebuje také čistou vodu, což je v některých znečištěných lokalitách opravdu problém. Na zahradě bude nadšený z kamenného tarasu, nebo podobných kamenných zídek se štěrbinami a vody, třeba v podobě malého jezírka. Komu teče na zahradě třeba nějaký potůček, ten vyhrává na plné čáře.
Odborné informace čerpány: www.naturabohemica.cz
Foto: Vladimíra Zítková

Naplňuje mě inspirovat lidi kolem sebe k vytvoření krásného, bujného a energického prostředí v jejich zahradách. Věřím, že pokud budeme žít v souladu a respektu k přírodě, odmění nás svou nekonečnou energií a svými plody.